V červnu loňského roku jsme Vám představili několik excelentních muškařských revírů,
nacházejících se v Rakousku na krásných řekách tekoucích z Alp. V dnešním díle představíme další čtyři revíry nacházející
se nedaleko naší jižní hranice, tři v Německu a jeden v Rakousku. Vypravil jsem se na ně spolu se svými kamarády díky bratrům
Hanákovým, kteří zorganizovali zájezd pro členy českobudějovického muškařského klubu na revíry spravované jejich německým partnerem,
výrobcem a prodejcem muškařských potřeb, panem Rudi Hegerem.
Zájezd byl naplánován na víkend 19. - 20. října loňského roku a vše bylo dokonale zajištěno, včetně ideálního průtoku v řekách
a krásného podzimního počasí s ranním mrazíkem a jasnou oblohou. V sobotu jsme navštívili revír Deutsche Traun, jeden ze tří
sousedících revírů nacházejících se na německém území poblíž městečka Traunstein. Po vyzvednutí a zaplacení objednaných povolenek
v provozovně firmy Traun River Products v Siegsdorfu jsme se seznámili s pravidly lovu a vyrazili jsme na ryby.
Rozdělili jsme se tak, abychom si na zhruba 3 km dlouhém úseku nepřekáželi a po obědě jsme si místa vyměnili.
Orientace v řece nám ze začátku dělala trochu problémy, jelikož patnáct až dvacet metrů široká říčka vypadala díky křišťálově
čisté vodě, tekoucí na bílém vápencovém podloží, poměrně nevinně. Opak byl pravdou, některá místa byla i jeden a půl metru hluboká
a při brodění si člověk musel dávat pěkně pozor. Bylo nutno chytat na větší vzdálenost, abychom si ryby neplašili, což vyžadovalo
vzhledem k poměrně silnému proudu a hloubce některých úseků trochu cviku, jelikož nebylo snadné mušky dostat ke dnu.
Kvůli možnosti použít pouze jednu mušku jsme zvolili poměrně velké nymfy s wolframovou hlavou. Nějakou dobu trvalo,
než jsme se naučili s touto výbavou zacházet, aktivita ryb byla po ránu malá, a tak se první úlovky dostavily až po nějaké
době. Většinou se chytli duháci a potočáci mezi třiceti a čtyřiceti centimetry, v horní části revíru spíše více menších,
v hlubších tůních ve spodní části revíru se chytlo několik opravdu pěkných duháků okolo padesáti centimetrů.
Právě o tyto ryby jsem se pokoušel dopoledne, kdy jsem je nejdřív nevěřícně pozoroval z převislého břehu, jak majestátně
proplouvají tůní, ale přelstít se mi nakonec podařilo pouze jednoho a ten mi ještě z bezprotihrotového háčku utekl.
Moji kolegové byli odpoledne úspěšnější a pár kousků se jim povedlo vytáhnout. Několik pěkných sivenů a kapitálních lipanů okolo
pětačtyřiceti centimetrů (největší 48 cm) doplňovalo celkově vydařený den. Nejúspěšnějšími muškami byly asi zlatohlavé nymfy,
ale i větší bobši a několik ryb se chytlo i na sucho.
Po skončení lovu jsme se přesunuli do Rakouska do městečka Laakirchen, které leží přímo na břehu řeky Gmundner Traun, kde jsme měli
zajištěno ubytování. Po večeři následoval i tradiční společenský večer, který ale byl hlavně díky únavě z celodenního chytání
poměrně krátký.
Druhý den nás čekalo chytání na řece řek, Gmundner Traunu. Vytéká z jezera Traun See a je až padesát metrů široká, proud je na
několika místech rozdělen ostrůvky a řeku předělují v muškařském úseku čtyři jezy. Díky nižšímu průtoku (40 m3/s) krásně čisté
vody se dalo dobře brodit, ale přebrodit se řeka prakticky nedala. Opět jsme se rozdělili a postupně jsme se vystřídali na několika
úsecích revíru. Většina z nás při pohledu na hluboké proudy a táhlé tůně ani na okamžik nezaváhala a nasadila streamery
často i štičích rozměrů. Výsledek se brzy dostavil a každý si zdolal duháka mezi čtyřiceti a padesáti centimetry,
několik šťastlivců atakovalo i šedesáticentimetrovou hranici. Mezi další úlovky patřili okouni, štiky, potočáci a pár pěkných
tloušťů. Později přišly ke slovu i nymfy. Jako nejúspěšnější se ukázalo jednak místo přímo pod přehradou, kde na hraně
velkého vracáku a tůně předvedli kamarádi nymfařský koncert a několik „monster“ jim nekompromisně utrhlo dvacítku.
O trochu níž se řeka rozšiřuje a zvolňuje a v prohlubních a na hrankách se dali přelstít pěkní lipani.
Duháci zde také byli, mohli jsme je pozorovat z cestičky vedoucí nad řekou, ale kvůli čisté vodě jsme se k nim
prakticky nemohli přiblížit (bylo zajímavé, že pokud po cestě chodili, nebo dokonce běhali místní, ryby klidně stály těsně
pod břehem, ale jakmile se někdo zastavil, okamžitě odpluly).
Velice dobré místo je pod jezem v Steyermühlu, kde se řeka rozdvojuje a obtéká pěkný ostrůvek. Přímo pod jezem bylo království
duháků, v postranním rameni stály spolu s duháky (ryby této velikosti jsem do té doby viděl akorát v líhni) i parmy.
Celkově to byl velice vydařený víkend a určitě se sem vrátíme, třeba v červnu na večerní sběr. Každý z nás si v sobě
odnesl jednak krásné zážitky z lovu, ale i otázku, kterou si asi položí každý čtenář: „Proč to nejde u nás?“
Velkou výhodou našich jižních sousedů jsou řeky samy. Ale i u nás jsou přece krásné velké řeky vhodné k vysazování pstruhů a
lipanů, hlavně díky přehradám, které sice zastavily migrační trasy lososů a dalších ryb, ale na druhou stranu z nich v
létě vytéká chladná voda, která umožnila posunout pstruhová pásma níže po toku, jmenujme třeba Vltavu a Ohři.
Pravidla chytání jsou poměrně striktní a podle názoru Rudy Hegera pouze přísná pravidla lovu a omezení denních úlovků vedou ke
kvalitnímu muškaření. Každý při zakoupení povolenky svým podpisem stvrzuje, že si přečetl pravidla a že je bude dodržovat.
A pokud se jimi někdo řídit nechce, tak přece nemusí chytat a kazit zážitky těm, kteří chytají rádi podle pravidel. K
těmto pravidlům se dostali postupně a nakonec se k nim dopracujeme i my. I naši rybáři nakonec pochopí, že ta pravidla jsou
pro ně a ne proti nim, jelikož vedou ke kvalitnějším zážitkům. Omezení denní doby lovu ryb v závislosti na východ a západ
slunce a omezení denních úlovků se snad povede zapracovat již do připravované vyhlášky navazující na nový Zákon o rybářství,
míry ryb se také u nás zvyšují tak, aby se podpořila přirozená reprodukce ryb, vznikají úseky s režimem „chyť a pusť“,
kde se smí lovit pouze na háčky bez protihrotu.
Hlavním rozdílem je fakt, proč rybář jde muškařit v Rakousku a proč u nás. Je obrovský rozdíl mezi tím jít na ryby a jít
pro ryby, a to je ten hlavní důvod, od kterého se vše odvíjí a rybáři lovící na pstruhových revírech to snad pochopí jako první.
Naše řeky jsou totiž natolik malé, že vinou rybářského tlaku, který u nás je, a díky umění a kvalitě vybavení rybářů, každá ryba
nakonec skončí na háčku. A pokud si ji rybář vezme, tak tam zkrátka není a dokud se příští rok nevysadí další, tak je řeka prázdná.
Názor jednoho předsedy poměrně velké rybářské organizace, že je nespravedlivé, že na pstruhových revírech si může za týden
ponechat pouze dvanáct pstruhů, kdežto na mimopstruhových je to dvacet jedna, hovoří za vše. A nelze se vymlouvat na kormorány
(také na Traun zalétají, ale naštěstí ne v takových počtech), na vodáky, na pytláky, na vydry, na špatnou rybářskou stráž
a na nedostatečné vysazování. Množství ryb, které se do našich revírů vysadí, se přinejmenším vyrovná množství vysazovanému do
rakouských a německých řek, a to nestojí denní povolenka 70 EUR. Jenomže na Traunu ty ryby nikdo nesežere, kdežto u nás ano.
A dokud si to rybáři neuvědomí, tak to lepší nebude a za krásnými rybářskými zážitky budeme stále muset jezdit do zahraničí.
Na závěr se Vám ještě pokusím shrnout užitečné informace, které pomohou popisované revíry najít, orientovat se v pravidlech
lovu a nasát tak atmosféru muškaření, ke kterému se jednou třeba propracujeme i u nás.
z dálnice z Lince směrem na Salcburk sjedete ve Steyrmühlu směrem na Gmunden, vhodná místa
k rybaření jsou ve Steyrmühlu pod jezem a pod mostem, dále pak pod dalšími jezy, které leží o něco výše proti proudu a
dostaneme se k nim po silnici vedoucí po levém břehu proti proudu řeky, a samozřejmě úsek táhnoucí se od přehrady jezera
Traun See až po širokou pláň zvanou Hagerwiese. Spodní část revíru je hůře dostupná, ale o to více dobrodružství se zde dá zažít.
revír je proslulý hlavně výskytem velkých duháků, potočáků a lipanů, žijí zde i pěkné parmy, tloušti a občas i
hlavatka. Každoročně se během větších průtoků z jezera Traun See dostane do řeky i spousta štik (každoročně se uloví několik
exemplářů okolo 1 m), síhů a okounů, dále zde můžeme vidět i kapitální líny i kapry.
Pravidla lovu: povoleno je pouze muškaření s použitím klasické muškařské výbavy, smí se lovit na jednu mušku uvázanou na
jednoháčku bez protihrotu nebo se zamáčknutým protihrotem, pokud použijete jig, tak pouze do velikosti 12. Nesmí se chytat na
napodobeniny chleba ani jiker zvané glo bug a minimální síla použitého vlasce je 0,14 mm. Nesmí se lovit z mostů, z lodě ani z
belly-boatů. Pokud teplota vody dosáhne +21°C, je povoleno lovit pouze na suchou mušku a pokud teplota přesáhne +22°C, majitel revíru
může rybaření na řece zastavit. Rybářská sezóna zde trvá od 1. dubna do konce listopadu, hájeny jsou celoročně hlavatka a lipan
a od 15. září pstruh potoční. Rybařit se zde smí od východu do západu slunce.
Velkou loterií je průtok v řece, který závisí jednak na množství vody přitékající do jezera a úrovni hladiny v něm, ale
především na potřebách energetiky, které ovlivňují činnost elektrárny v Gmundenu. Průtok lze sledovat na internetu na
www.gmundertraun.de
denní povolenka stojí 70 EUR, lze zakoupit i třídenní za 160, čtyřdenní za 170 a týdenní za 295 EUR. Každý rybář je povinen
si zakoupit tzv. fishmarker, což je plastový štítek, který se provlékne skrz skřele ryby, kterou si lovící chce ponechat.
Buď na rybu ve velikosti 30 - 38 cm za 8 EUR nebo na trofejní rybu přes 60 cm za 16 EUR. Pokud si nechceme ponechat žádnou rybu,
můžeme po skončení lovu fishmarker vrátit, nebo si ho ponechat pro další lov, i třeba příští rok. Pokud si chceme rybu ponechat,
je nutno ji ihned usmrtit, označit pomocí fishmarkeru a poznamenat její délku do povolenky. V jednom dni si můžeme ponechat
pouze jednoho pstruha nebo jednoho kapra nebo jednu parmu nebo dva kusy okouna nebo síha. Lovící by si měl koupit i státní
rybářský lístek.
z dálnice Salzburg-Mnichov sjedete v městečku Siegsdorf, kde si můžete i zakoupit povolenky
v obchodě firmy Traun River Products. Řeka Weisse Traun protéká Siegsdorfem a rybařit můžete od jezu Höpflinger po soutok s
řekou Rote Traun. Na řece Rote Traun je rybaření povoleno pouze v poměrně krátkém úseku od soutoku po jez Wernleitner.
Výskyt ryb: hlavními lovenými rybami jsou zde duhák, potočák a lipan, který je i zde celoročně hájen.
pravidla jsou jen trochu odlišná od Gmundner Traunu. Lovit se smí pouze na jednu mušku bez protihrotu,
nesmí to být ani jig ani streamer. Minimální síla koncového vlasce je omezena na 0,14 mm na Weisse Traunu a 0,12 mm na Rote Traunu.
Lovit se smí od východu slunce, rybolov končí jednu hodinu po západu slunce. Velice zajímavé je omezení použití brodicích kalhot.
Smí se nosit pouze krátké broďáky, pokud máte prsačky, tak si je musíte shrnout k pasu.
denní povolenky stojí 40 EUR, ponechání ryby je opět vázáno na zakoupení fishmarkeru. Také v Německu si musíte
zakoupit státní rybářský lístek.
Povolenky na všechny revíry lze zakoupit nebo objednat buď v Německu v provozovně firmy Rudi Heger, Traun River Products,
Hauptstrasse 4, D-833313 Siegsdorf, tel. +49 08662 93906, povolenky na Gmundner Traun lze zakoupit dále i přímo poblíž revíru
v prodejně rybářských potřeb v Gmundenu a v Hotelu Waldesruhe ve Steyrmühlu.
Součástí povolenky je podrobná mapka revírů a rybářský řád v němčině, angličtině, francouzštině a španělštině.
Také zde najdeme popis přístupu k revírům a možnosti parkování.
Nedaleko Siegsdorfu je možnost zkusit i jezerní muškaření, neboť firma TRP provozuje rybolov na jednom excelentním štikovém jezeru,
ale o tom zase někdy příště.