V roce 1934 bylo povoleno chytat nástražní rybky do čeřínků o velikosti 1 m2 s podmínkou, že musí být přebytečné rybky vráceny vodě. Dále je zde zmínka o prvních rybářských závodech v J. Hradci, které proběhly ve dnech od 2. 6. 1934 až 3..6.1934 na rybníku p. Čeňka Kohouška, kdy se závodilo nejdříve v lovu nedravých, rybolovné technice na nedalekém hřišti a lovu ryb dravých na rybičku i umělé nástrahy.

     V roce 1935 výbor schváli příjem nových členů pouze na základě dobrozdání starších spolkových členů, řádných členů měl spolek 83, přispívajících 10, hostů 54. V tomto roce platí stále lov na 3 pruty a v povodí řeky Nežárky v úseku pod Dolní Lhotou a nad Jarošovem nad Nežárkou a v Blažejově smí držitel rybářského lístku chytat až na 5 prutů, hosté smí hytat jen na 2 pruty a jejich úlovek nesmí převyšovat denně 2 štiky, 2 kapry, nebo 5 línů. Bylo schváleno konání celostátních rybářských závodů na řece Nežárce v úseku Horní Lhota až Lásenice, za podmínek, že v den konání závodů nesmí nikdo chytat ryby mimo úsek, kde se závodí (celodenní zákaz chytání ryb), vstupné pro diváky bude 2,- Kč, pro diváky z Dolní Lhoty bude dobrovolné, vyjednání s majiteli pozemků, aby nebránili přístup k vodě, zajistit četnickou asistenci. Závody se vydařily takovým způsobem, že byli oraganizátoři pochváleni za nejlepší závody ČRS!!!  Celý závod byl popsán v článku časopisu RYBÁŘ  č. 10, ročník II. (V archivu je dále brožura, vydaná vydavatelem J. Rousek, Zámek Žďár).

      V roce 1936 na ustavující schůzi výboru dne 16. února 1936 bylo schváleno, aby člen rodiny měl svůj lístek za 25,- Kč, chce li chytat na svůj prut (mimo 3 pruty otce), dále aby se členové klubu oslovovali označením „kolego“. Zemský rybářský svaz v Praze vydal cirkulář, v němž se uvádělo, aby bylo dovoelno členům rybářských spolků a klubů 3 dny chytat ryby ve vodách, kde tráví svou dovolenou, jsou li takové spolky a kluby ovšem členy Svazu. Klub měl v tomto roce 99 členů řádných a 6 přispívajících, 46 hostujících. Byly přijaty vzorové stanovy vydané Zemským svyzem rybářským v Praze. Na návrh kolegy Michalce byla zavedena statistika úlovků, formou dotazníku.

      V roce 1937 po zpracování statistiky za rok 1936 bylo zjištěno, že bylo uloveno 5.663 ks o celkové váze 2.481 kg, v ceně 22.605,- Kč, na jednoho člena připadlo průměrně 23 kg ryb v ceně 215,- Kč. Dále bylo rozhodnuto, že nový člen v roce 1938 bude přijat pouze jako čekatel a osvědčí li se po 1 roce, bude přijat za řádného člena. Dále bylo rozhodnuto, že používání polykacích háčků se zakazuje.

        V roce 1938 politické události ovlivnily činnost klubu, členská schůze se nemůže konat pro zákaz schůzování, povodí řeky bylo zabráno cizí státní mocí, jednalo se o pronájmu se Státními lesy a rybníky. Klub se zbavil všech dluhů, které měl z půjček na stavbu líhně a hospdaření končí aktivem. Dále kolega Michalec jako tiskový referent zdůraznil, že je třeba do budoucna udržovat finanční rovnováhu a vytvářet finanční reservy pro nepředvídané účely.

         V roce 1939 bylo na Okresní úřad podáno oznámení, že spolek existuje po právu dál (vládní nařízení z 25.5.1939), OÚ to uznal a schválil vydávání rybářských lístků ve výši 106 ks. Byly najaty 3 rybníčky v Bednárečku. Povodí řeky z důvodu zabrání se zkrátilo na 22,75 km počítaje v to i 1 km vody pstruhové.

         V roce 1940 je zakázán lov sítěmi Zemským úřadem v Brně.(Jindřichohradecko patří okresním úřadem do Telče na Moravě) Zákaz platí až do roku 1943. Na všech členech se vyžaduje „arijský původ“. Zemský rybářský svaz sděluje, že od 1.1.1941 budou rybářské lístky německočeské.

           V roce 1941 došlo ke komplikované volbě nového výboru klubu, následně bylo usneseno, aby se klub sloučil s Jednotou rybářů v Jindřichově Hradci.

             V roce 1942 nebyl nijak výrazný, ke sloučení nedošlo.

          V roce 1943 byl předseda klubu předvolán k vládnímu komisaři města Jindřichův Hradec, kde mu bylo sděleno, že se ruší nájem Polívek a bude uhrazena násada tam vysazená. Pro část povodí řeky Žirovničky se bude žádat o schválení pstruhového pásma.

            V roce 1944 byla proplacena násada z Polívek a připravuje se přičlenění na Moravu.