V roce 1946 se zavádí pracovní povinnost pro všechny členy, v té době již bylo 216 členů včetně hostů. Na konci roku odevzdalo výkaz úlovků pouze 132 členů, z toho 12 prázdných.  V některých výkazech jsou uvedeny úlovky podměrečné, kromě těch, které byly vůbec zapřené.V následujícm roce bude proto zavedena přísná kontrola a podobné případy budou pokutovány poprvé částkou 100,- Kč, podruhé odebráním povolenky a vyloučením ze spolku.

           V roce 1947 byl přijat p. Zima za přísežného hlídače s platem 2.500,- Kč ročně + 50 % z vybraných pokut. Byly najaty 4 rybníky v Lásenici za roční pronájem 3.500,- Kč na dobu 6 let na vlastní produkci ryb. Podotýkám, že v předchozích letech se výrazně nasazovalo ze státních rybníků, kdy naši členové se podíleli na jejich výlovech, za čož byli odměňováni rybami, které se následně vysazovaly do revírů. Bylo dále odsouhlaseno, že kdo neodevzdá včas úlovkový list, bude pokutován částkou 20,- Kč. Nejméně ve 3 případech došlo k otravě ryb z místní škrobárny. Dále bylo v tomto roce na řece Nežárce nastraženo několik slupí, do kterých se chytali výhradně úhoři za účelem jejich prodeje našim členům. Dále byla uzavřena smlouva o pronájmu řeky Nežárky s p. Vrzákem na 12 let za roční nájem 3.500,- Kč, s obcí jindřichohradeckou na 6 let za roční nájem 1.700,- Kč. V tomto roce měl náš spolek 170 členů a 52 hostů. Jednomyslně byl schálen zákaz chytání dravců všemi způsoby až do 31. srpna včetně.

           V roce 1948 byl ze spolku vyloučen p. Hanzal, protože byl soudem potrestán pro pytláctví 3 týdny vězení. Pro přečin lovu podměrečných kaprů byl rovněž vyloučen p. Loukota z Jindřiše.

V tomto  roce byl sestaven tzv. Akční výbor spolku, do něhož byli ustanoveni tito členové spolku: Alexandr Popov (KSČ), Ing. Bohumír Šťáva (KSČ), Vojtěch Stiebler (KSČ), Bedřich Brázda (ČSSD), Jan Dvořák (ROH). Další rozšíření se ponechává na vůli samotného akčního výboru. Ustavující schůze proběhla 1. dubna 1948 a po zvolení výboru proběhla očista spolku od členů nemajících kladný poměr k vládě Klementa Gottwalda a k lidově demokratickému řádu. Akční výbor převzal na sebe veškerou výkonnou moc spolku. V tomto roce se vedení a funkce měnili jako houby po dešti.  Byla zrušena slup u Vrzáka a bude žádáno zrušit všechny.  Začalo období normalizace a náš spolek se musel zapojit do tzv. Pětiletek a musel si na to připravit plán s úkoly, které musel splnit. Jednalo se závazek vysadit určitý počet ryb, osadit břežními porosty říční břehy,  určit rezervaci ryb (v té době se jednalo o úsek od dřevěné lávky v Rodvínově až k jezu u Vrzáka v Dolním Skrýchově), získat dozorce (přísežných hajných), omezit denní úlovky, odstranit znečišťování tekoucích vod, pořádat debatní večírky (promítat filmy z Ústředí KSČ, apod.).

          V roce 1949 byl vypracován návrh na nový rybářský zákon, zatím se musel dodržovat platný rybářský řád. V Kamenici nad Lipou proběhla katastrofální povodeň, proto rybářskému celku byla naší organizací poskytnuta finanční podpora ve výši 5.000,- Kč. Byl velký příliv nových rybářů, hlavně těch mladších a za tímto účelem bylo rozhodnuto o jejich praktickém i teoretickém školení.

Od Sboru národní bezpečnosti (SNB, dnes Policie) došel přípis žádající označení úřadu, který povolil náš spolek, datum povolení a konečně číslo výměru, kterým byl spolek povolen. Předsedovi ONV (Okresní národní výbor) byla odsouhlasena reprezentační povolenka. Bezpečnostní referent ONV sdělil pak spolku, že se našla data o povolení „ Rybářského spolku v J. Hradci“, že je tudíž spolek uznán za existující a zařazuje se do spolkové evidence. Vše bylo odesláno na velitelství SNB, tam bylo následně schválen pronájem řeky Nežárky v území k.ú. Lásenice Dolní Lhota i žádost o obnovení činnosti.

        V roce 1950 byl ustanoven opět nový výbor nařízením Poříčního svazu v J. Hradci, byla upravena cena hostujících povolenek a stanovena na částku 200,- Kč za týden a 100,- Kč za každý další, na jeden den 30,-Kč. Počet členů by neměl přesáhnout hranici 300. Ústřední Jednota rybářů v Praze žádá spolek o podání zprávy o náboru členů do Svazu přátel SSSR a dále splění závazku k 1. máji 1950. Ústředí doporučuje spolkům vysazovat do povodí raky. Dále vyšla instrukce o přednostním vydávání povolenek úderníkům. Osazovací plán na rok 1950 byl splněn na 370 %. Ústřední Jednota rybářů v Praze nařizuje odvést za každého člena 50,- Kč a nařizuje konání rybářských zkoušek. Na brigády se zve písemnou formou. Bylo usneseno, že kdo jednou vynechá brigádu, dostane písemnou důtku s připomínkou možnosti vyškrtnutí ze spolku. Kdo vynechá dvakrát, obdrží písemné oznámení o odebrání povolenky a nevydání na příští rok.

           V roce 1951 bylo usneseno, že se dá možnost rybolovu pionýrům (dětem), za tím účelem se  vydá 50 ks povolenek na 1 prut v úseku od mostu pod klášterem v J. Hradci až k Šindelně a to v době letních prázdnin od 08.00 hodin do 20.00 hodin s podmínkou vedení řádných záznamů o úlovcích. Podle přípisu  Jednoty rybářů v Praze se mají zahájit přípravy ke svolání mimořádné valné hromady k provedení likvidace starého spolku a vytvořit nový pod názvem Lidový rybářský spolek v Jindřichově Hradci  a dále má dojít ke sloučení s Rybářským spolkem ve Stráži nad Nežárkou. Na valné hromadě byl mimo jiné stanoven závazek odpracovat v rámci závazku Měsíc přátelství ČSR a SSSR v příštím roce 300 hodin pro JZD J. Hradec, pracovní povinnost pro členy 8 hodin, předati zdejší nemocnici 20 kg ryb na vánoční svátky. Dále rozdělení 150 ks kaprů majitelům rybníků pronajatých naší oraganizaci, členům a baštýřům. Než byla valná hromada zahájena, tak zde vystoupila jako kulturní vložka úderka Okresního výboru Českého svazu mládeže skupian Elán z J. Hradce, bylo uděleno slovo místopředsedovi SČSP, který měl referát k Měsíci ČSP a vyzval přítomné ke vstupu do SČSP a provedl ihned nábor. Oslovení kolega se změnilo na soudruha. Na návrh soudruhů bylo schváleno, aby se štika pro příští rok lovila až od 1. října 1952, dravá ryba (kromě štiky) pak od 15. červan 1952 na mrtvou rybku na položenou. Lov ryb z lodí je zakázán v celém povodí. Valná hromada pak byla ukončena „Písní práce“.  Lov slupí byl definitivně zakázán ONV. Dále bylo usenseno zvýšení míry kapra na 40 cm a štiky na 55 cm. Dále je v kronice zmínka, že spolek musel dodržovat sběr surovin a tento odevzdávat, vše bylo sledováno MNV. Pro zajímavost, v tomto roce LRS odevzdala 3.000 kg železa, 100 kg barevných kovů, 300 kg papíru, 1.500 kg hadrů a 20 kg gumy. Za čekatele bylo přijato 41 členů.

       V roce 1952 byla ustavena hranice počtu členů na číslo 350, nad tuto hranice lze přijmout nové členy jen osoby z vynikajících pracovníků, pracovníci v rybářství, ale nebude jim vydána povolenka k rybolovu. Bylo usneseno zakázat s oakmžitou platností chytání dravců na rybičku, jelikož by se zničilo velké množství násady candáta. Na oblastní pobočce v Táboře bylo konstatováno, že náš spolek má nejlevnější rybářské taxy. Nový rybářský zákon má vyjít 31.12.1952. Na Hamerském potoce byla v tomto roce povolena přívlač. Byla zahájena stavba Malíkovské nádrže, jako záchytné nádrže ze škrobárny. Nový zákon vyšel s platností od 1.1.1953, ve kterém se uvádí např.:

k § 2 zákona: nájemné z tekoucích vod nebude placeno, a proto veškeré osazení vod tekoucích, tj. Ryby, raci a veškeré vodní zvířata jsou majetkem státu. Z tohoto důvodu, nárok na živočichy žijící ve vodě, nemůže si činiti hospodařící kolektiv, nýbrž jednotlivec po ulovení,

K § 3 a 4 zákona: veškeré tekoucí vody jsou zestátněny a hospodaření na nich přijímá Lidová správa, která na nich musí hospodařit podle operativního plánu prostřednictvím zájmové skupiny, tj. několika členů rybářského poradního sboru skládajícího se z členů dosavadních spolků,  

k § 5 zákona: rybářské revíry zůstanou s pevnými hranicemi napříč toků a musí být značeny tabulkami na obou březích, za jejich udržování odpovídá rybářský hospodář,

k § 6 zákona: rybářský hospodář má míti rybářskou školu nebo odborný rybářský kurz a než některý z nich absolvuje, alespoň rybářský lístek po dobu 3 po sobě jdoucích let,

k § 7 odst. 2 zákona: tyto zvláštní povolenky bude vydávat ministerstvo zemědělství jednotlivým členům diplomatických sborů a jiným osobám z důvodů reprezentačních, na což musí být dozorčí oragány zvlášť upozorněny,

k § 9 zákona: zde bude na lidové správě, případně na orgánech řídících rybářství, aby zjistily u majitelů pobřežních pozemků, kteří je uhradili, mají li k tomu oprávnění, tj. Úřední výměr o vodprávním řízení.

     Převzetím hospodaření (i majetek) na tekoucích vodách Lidovou správou zanikají veškerá spolková členská práva a vše bude řídit MNV, skrze 5 až 8 členný poradní sbor z řad rybářů. Poradní výbor bude prokádrován a schválen MNV, bude muset vypracovat rozpočet, za který bude zodpovídat. Vydání povolenky bude vázáno na pracovní povinnost, za kterou se písemně zaváže ještě před vydáním povolenky.  Nesplnění pracovní povinnosti bude povolenka okamžitě odebrána, povolenku bude vydávat hospodář. Povolenka nemůže být vadána osobám mladším 18  let, osobám zbaveným svéprávnosti, odsouzeným a trestaným osobám, dále pak tomu, kdo neodevzdal úlovkový list. Loviti se bude moci pouze na 2 pruty, přívlač od 1. září na vyhrazených úsecích, při přívalčí nesmí být nastražen druhý prut, podměrečné ryby okamžitě musí být vrácen zpět, denní úlovek stanoven na 8 kg. Právo jednotlivců na udržení rybníků zaniká. Hopodařit na nich budou státní statky, JZD a rybáři. Dne 27.12.1952 se konala poslední členská schůze jako stávajícího spolku.