Stručný přehled poválečné historie Rybářského klubu,později Rybářského svazu MO Jindřichův Hradec.
V roce 1946: Byla zavedena pracovní povinnost pro všechny členy. Doplňování násady v této době probíhalo jak nákupem, tak i jakousi možností získání násady při podzimních výlovech státních rybníků. Konkrétní systém popsán není. Již tehdy se klub potýkal se stejnými problémy jako nyní a to s podměrečnými úlovky, nezapsanými úlovky atd. Z odevzdaných úlovkových lístků vyplývá, že průměrně každý rybář nachytal 20 kg ryb.
Finanční náklady pro členy byly následující. Noví členové – zápisné 100 Kč, členský příspěvek 100 Kčs a za povolenku 300 Kčs. Všech členů v tomto roce bylo 216.
Rok 1947: 17.5.1947 došlo na řece Nežárce k velké otravě ryb, v úseku od škrobárenského potoka k jezu v Horním Zdáru, zaviněné škrobárnou pana Hermana. Zajímavá věc je, že u Lipcajtova mlýna byl zřízen lapač na úhoře a ty pak byly prodávány členům spolku v množství 2 kg na člena v ceně 30 Kč/kg. Otrava ryb škrobárnou byla řešena soudně. Za rybářskou stráž byl přijat pracovník nerybář, který měl stanovenou odměnu a také mu přináleželo 50% z vybraných pokut. Na valné hromadě bylo chváleno hájení dravců až do 31.8.
Rok 1948: Na valné hromadě, jak se nazývala tenkrát výroční členská schůze, byl vyloučen člen p. Hanzal, jelikož byl za pytláctví potrestán třemi týdny vězení. Stejně tak za lov podměrečných ryb byl vyloučen další člen spolku p. Loukota. Nový přísežný hajný (rybářská stráž) měl odměnu 3.500 Kčs ročně a 50% z vybraných pokut. Již i zde se projevil vliv únorového puče, jelikož byl ustanoven tzv. Akční výbor v počtu 8 členů, z toho 6 členů KSČ. Byla provedena (cituji) očista spolku od členů nemající kladný poměr k vládě Klementa Gottwalda a k lidově demokratickému řádu.
Rok 1949: Valná hromada se nesla plně v duchu politické situace, kdy předseda ve svém úvodním projevu upozornil na únorové události vyzdvihl jejich význam, vyzval všechny přítomné aby se zapojili do plnění pětiletého plánu. Předseda ONV pan Stach obdržel representační povolenku.
Rok1950: Na Valné hromadě byl zvolen kompletně nový výbor. Byly také ustaveny nové předpisy, dle kterých se mohlo třpytkovat až od 1.10. a to jen na jednom úseku řeky. Lov štiky byl povolen až od 1.9. Na ústřední Jednotu rybářů do Prahy se zasílala zpráva o náboru členů do Svazu přátel SSSR. V tomto roce byly zavedeny také rybářské zkoušky. Vyžadovalo se konání brigád, nešly zaplatit a po druhé absenci se členovi nevydala povolenka na příští rok.
Rok 1951: Z příkazu Jednoty rybářů v Praze se konala mimořádná valná hromada, na které byla provedena likvidace starého spolku, vytvoření nového Lidového rybářského spolku v Jindřichově Hradci. Naplno se rozjela mašinerie
komunistického režimu. Spolek musel odpracovat v rámci měsíce ČSR-SSSR přátelství 300 hod brigády pro JZD Jindřichův Hradec V tomto roce hospodařil spolek s cca 154 tis. Kčs. Z příkazu ONV byly zrušeny lapače úhořů.
Rok 1952: Byla stanovena hranice maximálního počtu členů 350. „Nad tuto hranici je možno přijímat za nové členy osoby z vynikajících pracovníků, jinak další zájemci mohou být též přijmuti za členy, ale nebude jim vydána povolenka“. V tomto roce byla zahájena stavba malíkovského rybníka.
Vyšel nový rybářský zákon s platností od 1.1.1953, dle kterého byly všechny tekuté vody zestátněny, včetně všech živočichů, kteří se v nich nacházeli. K 31.12. skončil Lidový rybářský spolek svoji činnost, s tím že bude ustanovena jiná rybářská organizace.
Rok 1953: Míra kapra byla do této doby 30 cm, byla podána žádost na KNV o její zvýšení na 35cm a snížení denního úlovku z 7 na 5 kg. Tento rok se vyznačoval častými změnami ve vedení spolku. Brigádnická činnost byla stanovena na 10 hod a na její splnění bylo vázáno vydání povolenky na další rok. Osvobozeni byli „ přestárlí občané, nad 60 let“.
Rok 1954: Byly stanoveny trestní komise, pracovní komise (tato měla na starosti brigády). Vyloučení hrozilo členům výboru po třetí absenci bez omluvy. V Táboře byla oblastní pobočka LRS, pod kterou spadal LRS v Jindřichově Hradci.
Rok 1955: V tomto roce došlo k navýšení míry kapra ze 35cm na 40 cm. Jinak se v tomto roce neudálo nic významného.
Rok 1956: V tomto roce měl výbor rybářského spolku 21 členů, z toho 9 členů s nějakou funkcí zbytek pouze řadoví členové. Dále bylo ustanoveno 6 náhradníků. Mimo to bylo 6 baštýřů a 15 členů rybářské stráže. Za období tohoto roku se přijalo za nové členy 38 zájemců.
Rok 1957: Dne 14.6.1957 se konala ustavující valná hromada Československého svazu rybářů, místní organizace v Jindřichově Hradci. Valné hromady se zúčastnilo 136 členů. Byl ustanoven referent pro čistotu vod pan profesor Chudoba.
Rok 1958: Rybářský svaz se soudil s Jitka n.p. o náhradu škody za vypuštění Hamerského potoka. Požadovány 2.000 Kčs, přiznán 1.000 Kčs. Celou dobou se prolínají stejné prohřešky rybářů jako nyní, podměrečné ryby, chytání na tři pruty apod. Byly odebírány povolenky, z rozhodnutí pouze místní organizace.
Rok 1959: V tomto roce byl zvolen nový výbor, který musel být schválen Okresním výborem KSČ. V tomto roce se již konali na Hamerském potoce kajakářské závody.
Rok 1960: Zvažuje se utvoření oblastní pobočky v Jindřichově Hradci. V srpnu
došlo k velké povodni, která způsobila škody nejen na tekoucích vodách, ale i na rybnících. Objevuje v popisu událostí již Krajská pobočka v Č. Budějovicích, která pro rok 1959 vyhodnotila jindřichohradeckou místní organizaci jako nejlepší.
Rok 1961: V tomto roce měl výbor organizace 28 členů. Ve Stráži n/Než, byl ustanovena odbočka hospodářského odboru, která bude samostatně hospodařit. Bylo zakoupeno nákladní auto Tatra 805.
Rok 1962: V tomto roce měla organizace 335 členů. Organizace hospodařila na 23 rybnících o celkové výměře 14,01 ha.
Rok 1963: Tento rok byl volební a nově zvolený výbor měl 18 členů, 4 náhradníky a dvoučlenou revizní komisi. V tomto roce z důvodů dlouhé zimy byly na komorových rybnících téměř 100% ztráty. Z důvodu nákupu násad byla organizace v tomto roce ztrátová.
Rok 1964: Tento rok se vyznačoval velkým suchem a docházelo k úhynu ryb z nedostatku kyslíku na více úsecích řeky. V tomto roce organizace hospodařila na 20 rybnících s plochou 14,03 ha. Průměrný ha přírůstek byl 347 kg.
Rok 1965: Tento rok byl opačný, hospodaření ovlivnily dlouhotrvající deště. Byly uskutečněny rybářské závody pro děti i pro dospělé na rybníce Polívka.
Rok 1966: Část Hamerského potoka byla ustavena jako pstruhová voda. O vydání povolenky rozhoduje výbor vždy individuálně a stojí 50 Kčs a povinnost odpracovat minimálně 30 brigádnických hodin na pstruhovém úseku. Dle zápisu je již v tomto roce rybník Vajgar vedený jako sportovní rybník svazu. Sportovní rybolov na něm bude zahájen v roce 1968.
Rok 1967: V těchto letech se konají pravidelné závody na Velké Polívce a taktéž závody v rybolovné technice. Při závodech jsou prodávány losy a je zajištěno i občerstvení. Na 100 losů 4 kapři. Celostátní povolenky jsou limitovány a pro naši organizace je jich přiděleno pouze 10 ks.
Rok 1968: Je patrné, že v tomto období ještě nebyl nedostatek úhořů, jelikož v Lásenici stále fungovalo úhoří lapadlo. Vojáci ženijního útvaru provedli neoprávněný výlov elektrickým agregátem, byla požadována náhrada.
V tomto roce byla ustanovena disciplinární komise, která měla připravovat podklady pro výbor ze zjištěných přestupků. Byl ustanoven strážce rybníka Vajgar za odměnu 400 Kčs měsíčně a to od dubna do listopadu. Dále bylo stanoveno omezení úlovků na 3 kusy ušlechtilé ryby týdně, při neomezené docházce k vodě.
Rok 1969: 2.5.1969 se konaly na Vajgaře rybářské závody. Závodů se zůčastnilo 150 účastníků, ale výsledky byly zklamáním. V tomto roce se konaly oslavy 50 výročí založení organizace. K tomuto účelu se uskutečnila slavnostní schůze dne 6 července 1969 v sále Okresního domu dětí a mládeže.
Rok 1970: V roce 1970 měl nově zvolený výbor 25 členů a stálá revizní komise 3 členy. Hospodařilo se na 30 rybnících o výměře 28,9 ha zatopené plochy. Členů bylo celkem 454. Pro rybník Vajgar byl přijat hlídač. Hospodařilo se s rozpočtem 164.754.95 Kčs. Štika se hájila do 31.8., zákaz chytání dravců na víceháčky. Na Vajgaře denní úlovek ušlechtilých ryb pouze 1ks.
Rok 1971: V tomto roce došlo ke sloučení s MO Nová Bystřice, z níž přešlo 42 členů. Celkový počet členů vzrostl na 526. Rybářská stráž měla 35 členů, ale počítalo se snížením počtu na cca 20.
Rok 1972: Byl zrekonstruován a předán ONV do vlastnictví naši organizace Březský rybník. Byla zamítnuta žádost o možnosti vodního lyžování na rybníku Vajgar. Dále od MZVŽ byl získán výměr o zařazení pískovny Jindřiš do revíru Nežárka 4. Dravá ryba se loví od 15. června a úlovek ušlechtilé ryby je omezen na jeden kus denně.
Rok 1973: Rozpočet v tomto roce: příjmová část 271 tis. Kčs, výdaje 238 tis. Kč.
V Lásenici byl uskutečněn pravidelný Rybářský ples.
Plocha obhospodařovaných rybníků činila 35 ha zatopené plochy. Připravuje se přechod na celokrajské hospodaření. Byl povolen lov sumce na Vajgaře, jeden kus týdně. Dochází k stále většímu znečisťování vod. Není v souladu znečisťování a výstavba čističek.
Rok 1974: V tomto období byly svolávány dvě členské schůze, z toho jedna výroční. Vzhledem k zavedení celokrajského hospodaření, byly všechny revíry tekoucích vod předány KV ČSR. Pro zajímavost se v tomto roce na Vajgaře ulovilo 1.704 ks o váze 4.426 kg. V tomto roce byla dokončena výstavba rybníka Novomlýnského a započata výstavba rybníka Střelnice.
Rok 1975: V tomto roce již byla naše MO plně pod Krajským vedením, čímž přestaly existovat vyjímky v z rybářského řádu, které byly možné při samostatném hospodaření. Platí jednotný rybářský řád, který obdrží každý rybář s povolenkou. Případné odchylky jsou přesně vymezeny v popisu revírů. Byly dokončeny a uvedeny do provozu rybníky Novomlýnský a Střelnice. Naše MO vlastnila v tomto období dům č.p. 33/III v Jungmanově ulici, který se měl rekonstruovat. V únoru však došlo k havárii, blíže nespecifikované a práce byly zastaveny. Stále jsou popisovány problémy se znečisťováním tekoucích vod.
Rok 1976: V tomto roce nebyla událost hodná zaznamenání.
Rok 1977: Naše organizace měla družební vztah s rybářskou organizací v Ilmenau v NDR, kdy docházelo k pravidelným vzájemným návštěvám. Opět se konal pravidelný rybářský ples v kulturním domě v Lásenici. Organizace měla v tomto roce 724 členů.
Rok 1978: Hodnota ryb vypuštěných v tomto roce do revírů činila ve finančním přepočtu 118.811 Kč. V této době vlastnila organizace docela velký vozový park, který se skládal z Praga V3S, S5T, Žuk a traktor Zetor 50. Dále byl zakoupen Buldozer. V tomto období byly úspěšní naši závodníci v lovu ryb udicí na plavanou a to zejména Pavel Prášek, Jindřich Smolík a Jaroslav Kubíček.
Rok 1979: Byly uskutečněny výměnné akce s družební organizací v NDR včetně zájezdu závodního družstva. Stejně tak byl uskutečněn tradiční rybářský ples v Lásenici s dobrou společenskou úrovní.
Rok 1980: Zamýšlená stavba sádek Jindřiš se zadrhává, zpožďuje se projektová dokumentace, takže to nevypadá ani se zahájením v roce 1982. Z důvodu roztříštěných skladovacích prostorů a i možností schůzování, se rozjíždí další investiční akce na zbudování uceleného areálu.
Rok 1981: Výbor organizace měl v roce 1981 25 členů. Bylo dosahováno vysoce nadprůměrných úlovků. Na vodách mimopstruhových 196,5 kg, na pstruhových 76,- kg. V tomto období dosahovali závodníci naši místní organizace velmi dobrých výsledků. Pavel Prášek se zúčastnil mistrovství světa
v Irsku, kde družstvo obsadilo 6 místo.
Rok 1982: V tomto roce značně pokročili projekční práce na výstavbě víceúčelové budovy v areálu rybníka Voborský. Byla vybudována studna a úprava terénu. Všemi roky se prolíná neustále znečisťování vod a nepořádky, které po sobě na březích zanechávají rybáři. V současné době se čistota vod zlepšila, ale s pořádkem u vody je to stále stejné.
Rok 1983: V prosinci byla uskutečněna druhá členská schůze, kterou měli za povinnost navštívit ti členové, kteří se nezúčastnili výroční členské schůze a neabsolvovali povinné školení. Účast na výroční členské schůzi, se potvrzovala razítkem do členské legitimace. Ti členové, kteří se nezúčastnily ani jedné z těchto schůzí, měli pozastavené vydání povolenky do 1.května 1984. Nadále se nedaří úspěšně pokračovat ve výstavbě sádek v Jindřiši a zahájit stavbu nové hospodářské budovy v areálu Střelnice. Závodní oddíl jak dorostenecký tak seniorský se zúčastňoval mnoha závodů s vynikajícími výsledky.
Rok 1984: Výroční členská schůze konaná 11.3.1984 v sále na Střelnici měla účast 700 členů. V tomto roce byl uskutečněn odchov 1000 ks ročka lipana v rybníku Sokoltů, pro zarybnění vlastních revírů. V druhém rybníku Horním Lučním, lipan roček pravděpodobně po popráškování rybníka letadlem kompletně uhynul. Naše MO se vyznačuje bohatou závodnickou činností. V I.výkonostní třídě je zařazeno 5 závodníků, v II. 3 závodníci, v III. 5 závodníků.
I v tomto roce byl uskutečněn tradiční rybářský bál v Lásenici. Pro informaci Jaroslav Janků, v tomto roce mimo jiné chytil u vajgarského mostu, na místě na kterém ho je možno vidět i dnes candáta 8,9 kg, kapra 8,1 kg a štiku 6,8 kg.
Rok 1985: V kronice je přehled největších úlovků v tomto roce. Jedná se o 5 ks kaprů od 7 do 12 kg. 6 ks štik od 5 do 10 kg a 15 ks candátů od 5 do 10 kg. 8 ks sumců od 7 do 14 kg. V roce 1985 bylo vydáno 1.065 krajských povolenek mimopstruhových, 34 krajské pstruhové, 28 povolenek mimopstruhových celosvazových a 17 povolenek celosvazových pstruhových. Což v součtu dělá 1.114 lovících rybářů na revírech MO. V úhrnu 1.114 povolenek bylo:
163 povolenek Hostovských
590 povolenek členů naší MO
313 povolenek mládeže do 15 let
48 povolenek mládeže od 15 do 18 let.
Uloveno bylo v tomto roce na Vajgaře 7.470 ks ryb o váze 11.560 kg.
Nežárka 3 10.443 ks ryb o váze 7.909 kg.
Nežárka 4 5.824 ks ryb o váze 5.376 kg.
Pstruhová voda Nežárka 5 715 ks ryb o váze 223 kg
Rok 1986-88: Od tohoto roku do 1988 je kronika vedena již velmi stručně hlavně v číslech a novinových výstřižcích. Členská základna byla v tomto období vysoká. Celkem 1.225 členů, z toho 905 dospělých a 320 mládeže.
Rok 1988 byl příznivý pro růst ryb. Finanční hodnota vylovených ryb byla stanovena na 255.893 Kč. To je doposud nejvyšší dosažená hodnota za trvání MO ČRS. Byly slavnostně napuštěny sádky v Jindřiši a dány do nich první ryby, ale ty začaly v sádkách padat a musely být narychlo odloveny. Objevily se vážné nedostatky projekčního rázu a bylo zjevné, že musí dojít k přeprojektování a přebudování sádek. To bylo velké zklamání.
Zde historie MO ČRS v Jindřichově Hradci zachycena v jednotlivých kronikách končí. Rok 1989 byl přelomový v politickém dění republiky, což mělo jistě vliv i na osobní život lidí zabývajících se aktivně rybářským sportem, což mělo pravděpodobně za následek, že se další kronikář se již nenašel.
Zapsal ing. Pavel J i r s a