Stručný výpis z historie rybářského klubu v Jindřichově Hradci od založení v roce 1919 do roku 1945.
Založení tehdy nazývaného Rybářského klubu v Jindřichově Hradci se datuje na rok 1919. Páni Vondráček, Suchomel a Pokorný svolali za účelem založení klubu schůzi zájemců. Datum této schůze se nepoodařilo zjistit.
Prvním předsedou byl zvolen p.J. Langer.
První členský příspěvek byl stanoven na 15,- Kčs. Z dostupných materiálů vyplývá že v této době nebyla povolenka ale pouze rybářský lístek.
Že byly již tenkrát rybářské přestupky vyplývá z toho že byla ustanovena trestní komise. Přestupky byly pokutovány a při třetím přestupku došlo k vyloučení člena z klubu.
V roce 1920 se klub stal členem Zemského sdružení rybářského v Praze.
V roce 1922 došlo k výměně předsedy, kdy byl zvolen na valné hromadě konané dne 8.1.1922 jednomyslně p. Rudolf Němeček.
V roce 1927 stavěl klub líheň na kterou obdržel z Zemského správního výboru subvenci 28000 Kčs.
V tomto roce bylo jednáno aby spolek mohl odchytávat ryby při výlovu panských a státních rybníků u výpustního potrubí, které již pro majitele nemají hodnotu a použít je k zarybňování revírů. Pokud jde o dobu chytání ryb byla v roce 1927 stanovena pro lov štik od 1.5. a ostatních od 15.6..
V roce 1928 stál rybářský lístek pro starého člena 60,- Kčs a nového člena 130,- Kčs.
Začala se uskutečňovat stavba líhně kdy klub obdržel nabídky od dvou stavitelských firem, kdy se nabídky lišili pouze o 181,- Kčs. Byla přijata ta levnější stavitele Eduarda Veselého v ceně 88 481,- Kčs. Na výstavbu líhně klub obdržel státní dotaci ve výši 46.000 Kčs. Zbylé peníze klub řešil půjčkou od Pražského rybařského klubu a Záložny v Jindř. Hradci vždy po 20 000 Kč.
Se stavbou líhně se započalo v roce 1930, Již v roce 1929 došlo také k znečistění řeky Nežárky, a úhynu ryb. Viník však zjištěn nebyl.
Ze zápisu v kronice rybářského spolku vyplývá, že v roce 1930 byl Hamerský potok ve vlastnictví církve, jelikož spolek jednal s proboštem Přibkem o pronájmu.
Pro ilustraci v roce 1931 hospodařil klub s vyrovnaným rozpočtem a to jak přijmy, tak výdaje ve výši 13 749,02 Kčs.
Jak ze zápisu v kronice vyplývá byla řeka Nežárka v katastru města J. Hradce majetkem Jindřichohradecké obce, a od ní měl ryb. klub řeku pronajatou.
V roce 1933 již byla rybí líheň v provozu, ale z důvodu velké zátěže placení úroků z půjčených peněz na její výstavbu byla tato nabídnuta státu.
Dne 3.6.1934 byly na rybníku p. Čeňka Kohouška uskutečněny první rybářské závody v Jindřichově Hradci. Součástí závodů byly i technické disciplíny jako hod do dálky se zátěží.
V roce 1935 byla líheň prodána p. Jaromíru Touškovi za 50.000,- Kčs.
V tomto roce pořádal klub výlet a pro finanční podporu byly v restauraci u Jelena prodávány porce smažené ryby z vlastních zdrojů se salátem za 3,- Kčs.
Ze zápisu v kronice vyplývá, že v tomto období se chytalo na 3 pruty.
V roce 1935 byla zavedena prvně statistika úlovků. Každý člen obdržel dotazník, který měl řádně a pravidelně vyplňovat. Na dotazníku se nemuselo vyplňovat jméno rybáře. Po zpracování byl výsledek zaslán Zemskému svazu rybář. V Praze.
V roce 1936 bylo dle vykázané statistiky uloveno 5.663 kusů ryb v celkové váze 2.481 kg, v ceně 22.605,- Kčs.
Politické událost roku 1938 ovlivnili i činnost klubu. Za velkého úsilí byly vyloveny rybníky obhospodařované klubem v zabraném území. Členská schůze se nekonala, z důvodů zákazu schůzování. Klub jednal o nájmu té části řeky, která byla zabrána v rámci Sudet.
V roce 1939 se konečně klub zbavil dluhů a jeho hospodaření končilo s přebytkem 2.358.65 Kč. Jako zajímavost lze uvést, že do povodí byly vysazovány candátí jikry v množství 200 000 Ks. Bylo vysazeno 41. 667 ks ryb v celkové váze 1.208.50 kg, Zaplaceno 3.483.45 ks, z čehož vyplývá průměrná cena jedné ryby 2.86 Kč.
Již v roce 1939 byly rybníky Polívky pronajaty klubem na 3 roky.
Po zabrání našeho území se zkrátila délka povodí spolku na 22.75 km tekuté vody
Ze zápisů v kronice z roku 1940 vyplývá zajímavé válečné uspořádání země. J. Hradec spadal pod Zemský úřad v Brně, a pod okres v Telči. Od r.1941
byla rybářské lístky německo-české.
V roce 1945 byl Rybářský klub přejmenován na Rybářský spolek. Na členské schůzi, jejíž datum nebylo uvedeno bylo zvoleno nové vedení, kdy většina členů byla vyměněna, pravděpodobně z důvodů spojení s minulým režimem. Z důvodů hektických událostí roku 1945 je informací v kronice z roku 1945 málo.